Napadlo vás někdy, že to, jak se chováte, může být ovlivněno tím, kterou hemisféru více využíváte? V dnešní infografice se podíváme na to, co ovlivňuje pravá a co levá část mozku. Chováte se racionálně, vše si plánujete dopředu a ke všemu přistupujete logicky, s přesností chirurga a realistickým pohledem? Pak u vás převažuje hemisféra levá. Nejspíš také milujete více psy než kočky, že?
Na druhou stranu lidé impulzivní, emotivní, kteří dají na svou intuici a kteří jsou také povětšinou více kreativní, ti využívají častěji pravou část mozku. A naopak preferují spíše kočky. Navíc se dokážou učit i při zapnuté televizi, což „levomozkům“ může lézt na nervy. Ti si maximálně pustí vážnou hudbu; zatímco lidé využívající pravou část tíhnou spíše k rockové hudbě.
Pokud by vás ještě zajímalo, jaký druh učení je pro obě skupiny vhodný, a chtěli byste získat několik tipů, které vám pomohou docílit žádaného nabytí vědomostí, na konci infografiky jich najdete ažaž.
Zdroj: OnlineCollege.org
Chcete dlouho žít, mít sil na rozdávání, zachovat si bystrou mysl a být pozitivně naladěni? A navíc si tento stav uchovat i během celého stáří? Stačí dodržet několik zásad ohledně stravovacích návyků a nebude to žádný problém. Vše také záleží na tom, jak aktivní život hodláte od padesátých narozenin vést – přihlédneme-li k tomu, že do důchodu je v padesáti ještě hodně daleko, nezbývá než předpokládat, že život to bude ještě pořádně aktivní. Ideálně byste tak měli přijmou přes 2 000 kalorií denně.
Ovoce, proteiny (tedy losos, vejce, ořechy – vyhnout byste se měli červenému masu), obilniny, zelenina, výrobky bohaté na vápník… to vše si můžete bez starostí dopřávat, aniž byste ubližovali svému tělu a zdraví. Přízvisko „chytré“ má dnes už ledaco, nevyhnulo se mu ani vaření – za tzv. smart cooking se považuje např. příprava zeleniny v páře (namísto vaření) či používání olivového oleje, čímž dáte cholesterolu jasnou červenou. To, že je nutné dodržovat pitný režim snad ani nemusíme připomínat.
Čím jsme starší, tím také hůře rozeznáváme chutě – jídlo nám přijde málo kořeněné a slané, a tak ho posypeme několikanásobně více, než by bylo vhodné. Zkuste se také nestranit společnosti: pokud jsme delší dobu sami a začnou se probouzet první známky deprese, jídlo je dobrý způsob, jak je zahnat. Už ne ale tolik dobrý pro zdraví našeho těla.
Zdroj: best-infographics.com
Recyklovat sklo, plasty, papír, různé kovy a nebezpečný odpad už jsme si jakžtakž zvykli, co ale s naším starým oblečením? Ať hodí kamenem ten, kdo nemá někde vzadu ve skříni zastrčené nějaké to staré triko, které už neměl nějaký čas na sobě, ale vytáhnout ho z té černočerné díry v budoucnu také nehodlá. Řešení? Sentiment dejte stranou a vyhoďte jej! Ale šetrně.
Kdyby každý z 300 miliónů Američanů zrecykloval alespoň jedno tričko namísto toho, aby ho vyhodil do popelnice, ušetřili bychom jako lidstvo 210 miliard galonů (!) vody a atmosféře další milion liber CO2. Takže až příště půjdete s PET lahvemi, sklenicemi od okurek a svazkem novin k nejbližším kontejnerům, vzpomeňte si i na textil a recyklujte i ten – to, že s ním budete muset jet o trochu dál, za to určitě stojí. Zařadíte se mezi 84 % lidí, kteří jsou ochotni svůj odpad dopravit na to správné místo.
Zdroj: usagain.com
Dostali jste pod stromeček hromadu knih? Tak tu pro vás máme i my malý dárek: tipy a triky, jak si darované knihy užijete ještě více. Prvním krokem je personalizace – zkrátka to, co čtete, vztáhněte na sebe a svůj život. Čtete naučnou literaturu nebo odbornou studii? Přečtěte si nejdříve resumé, budete ihned vědět, o čem text je a lépe se v něm zorientujete.
Také je důležité ptát se sám sebe na to, co jsem již přečetl, pomůže vám to vše si zapamatovat. Vždy si navíc připravte tužku a papír a piště si poznámky – pokud si říkáte, že to přece nezapomenete, tak vám můžeme garantovat, že zapomenete.
Co jde udělat ještě po samotné četbě? Napište recenzi! Webů, kde se čtenáři knih shromažďují, je nespočet, můžete na nich přispívat svými recenzemi a číst a hodnotit recenze ostatních. A to nejdůležitější nakonec: sdílejte to, co jste přečetli, se svými přáteli, povídejte si o svých zážitcích a pocitech – získáte nejen pohled z druhé strany, ale i spoustu skvělých podnětů a jistě i přátel.
Zdroj: ebookfriendly.com
Byli jste jako děti před Vánoci extra hodní, abyste dostali více dárků? Této rodičovské strategii věří 62 % všech tázaných dětí, což se však nesetkává s realitou rodičů – 78 % z nich koupí dětem dárky nehledě na to, jak se přes rok chovaly. Rozcházejí se také představy o tom nejlepším dárku: zatímco děti by si ze všeho nejvíce přály panenky a postavičky z oblíbených akčních filmů, rodiče by byli nejšťastnější, kdyby si potomci „hráli“ s hračkami, které je vzdělávají.
Rodiče mají také naivní představy o „šmejdění“ svých dětí. Méně než 15 % z nich uvedlo, že dítko našlo nějaký ten ne příliš dobře ukrytý dárek; avšak 25 % dětí přiznalo, že vánoční dárky našly. Kde byly dárky ukryty? Nic originálního, prostě ležely ve skříni.
A jak jako dítě získat to, co opravdu chcete? Opět funguje ten nejjednodušší způsob: prostě otravovat rodiče tak dlouho, dokud nesvolí. Tuto metodu přiznávají jak děti, tak rodiče. Takže až bude to vaše zase o něco škemrat, rovnou raději svolte ke koupi – stejně by to tak nakonec dopadlo, takže si ušetříte spoustu času.
Zdroj: morechristmas.info
