Věda Archív

Co dokázala virální Ice Bucket Chalenge? Infografika

Ice Bucket Challenge, známá jako kbelíková výzva, proletěla světem internetu v roce 2014. Mark Zuckerberg, Bill Gates, Usain Bolt, Petr Čech a další významné osobnosti i neznámí lidé se polévali kyblíkem ledové vody a vyzývali další ke stejnému činu. Údajně měli alespoň na pár vteřin zažít pocit jako pacienti s ALS. Ten, kdo se neodhodlal, měl přispět asociaci na boj s touto nemocí. Cílem virální kampaně bylo získat finanční prostředky a zvýšit povědomí o vzácné nemoci zvané amyotrofická laterální skleróza.

Ice Bucket Chalenge nebyla jen hitem sociálních sítí. Výzva vydělala stovky milionů dolarů, které Asociace pro boj s ALS použila na výzkumné projekty,  rozvoj asistenčních technologií a zlepšení péče a služeb pro lidi postižené právě amyotrofickou laterální sklerózou.

Ice Bucket Challenge v číslech:

  • Více než 17 milionů lidí nahrálo své video s výzvou na facebook.
  • Během 8 týdnů se vybralo 115 milionů dolarů, tedy více než 2,8 miliardy korun.
  • Od té doby 15 000 lidí ročně pomáhá s asistencí lokální ALS asociaci.

Po kbelíkové výzvě nabral boj proti ALS turbo rychlost. Roční rozpočet na výzkum se ztrojnásobil. Z toho bylo více než 89 milionů dolarů  věnováno na 11 celosvětových spoluprací, díky kterým mezinárodní tým vědců objevil 5 nových genů spojených s nemocí a začal vyvíjet léčbu. Před Ice Bucket Challenge neexistoval na ALS lék a mnozí ani netušili, co se za touto zkratkou skrývá. Ice Bucket Challenge to změnila. Rozšíření sítě klinik zpřístupnilo péči a investice do výzkumů a nových technologií zlepšuje kvalitu života pacientů, kteří s touto nemocí bojují. Ať jsme si tak o téhle šílené výzvě mysleli cokoliv, rozhodně stála za to.

Dopad kbelíkové výzvy.

Zdroj: https://www.alstexas.org/5-years-later-the-ice-bucket-challenge-continues-to-make-waves/challenge-me-local-impact-infographic/

Web slaví 30 let! Infografika

Březen letošního roku je ve znamení kulatého výročí celosvětové sítě, anglicky world wide webu. Dnešní infografika nám představí důležité milníky na této 3 dekády trvající cestě, bez níž by internet vypadal a fungoval asi úplně jinak (pokud vůbec).

  • 1989 – za celým konceptem stojí vědec Tim Berners-Lee, který před 30 lety formuloval myšlenku celosvětové sítě.
  • 1990 – vznikají první verze HTML, URL a HTTP, pojmy, se kterými se i dnes dennodenně setkáváme.
  • 1994 – zaregistrována doména Yahoo!
  • 1995  – na svět přichází Internet Explorer. Bohužel to s ním během následujících let nedopadlo nejlépe.
  • 1998 – do hry vstupuje také Google.
  • 2000 – na začátku milénia má internet již přes 200 milionů uživatelů (v roce 1990 to bylo 2,6 milionu).
  • 2003 – vzniká LinkedIn, Myspace, o rok později první verze Facebooku. Na internetu je už první miliarda obyvatel.
  • 2008 – vznikají společnosti jako Netflix, Apple, Google přichází s Androidem. Počet uživatelů internetu se opět zdvojnásobil.

Na současné trendy se podívejte do infografiky:

 

World Wide Web slaví 30 let.

Zdroj: smartinsights.com

Důležité milníky lidské evoluce – infografika

Již přibližně před 2 500 000 let začala éra lidských vynálezů – tehdy ještě rodu homo habilis, vzpřímeného předka lidí, který vážil něco mezi 30 a 40 kily a měřil 130 cm. A právě homo habilis si začal vyrábět primitivní nástroje z kamenů či zvířecích kostí. O další milion let později se předchůdci dnešní obyvatel naučili využívat oheň. Umět jej rozdělat jim však trvalo další statisíce let.

10 000 tisíc let př. n. l. se uskutečnila tzv. revoluce v pěstování, ale skutečná revoluce z hlediska lidského myšlení a vědění přišla až kolem roku 3200 př. n. l. Tehdy se totiž člověk naučil zafixovat řeč písmem pro další použití. Díky tomu si dnes můžete přečíst i tento článek. A náš malý svět lidem přestával pomalu stačit, jejich pohled se počal zaměřovat do vesmíru – první astronomické záznamy pochází z let 1600 př. n. l.

V letech po Kristu už to šlo ráz na ráz – kolem roku 100 člověk vynalezl papír, cca roku 1000 střelný prach a po dalších 700 letech parní lokomotivu, což byl už jen krůček k tomu, co využíváme i dnes, elektřině, která byla objevena přibližně v roce 1800. Mezi poslední důležité objevy pak patří telefon, letadlo a – což v infografice není zmíněno – samozřejmě internet.

Co všechno lidé za svou evoluci vytvořili?

Zdroj: angeldigital.media

Fakta o mimických svalech – infografika

Lidská mimika je jednou z nejdůležitějších složek nonverbální komunikace – díky svalům, které máme na obličeji, dokážeme vyjádřit nespočet emocí a stavů rozpoložení, ve kterých se právě nacházíme, a usnadnit tak těm, s nimiž jsme v nějaké interakci, aby nám lépe porozuměli.

Udává se, že člověk má na obličeji celkem 43 svalů. Celkový počet je však individuální, některým může například až 40 % mimických svalů chybět. Mezi „nejpoužívanější“ svaly patří ty, které slouží k úsměvu (nacházejí se na tvářích), a ty, díky kterým se můžeme mračit (uprostřed čela).

Vědci pomocí nespočtu studií a výzkumů definovali 7 základních emocí, které vyjadřujeme pomocí mimických svalů, patří mezi ně:

  • radost,
  • smutek,
  • překvapení,
  • strach,
  • vztek,
  • znechucení,
  • pohrdání.

Jak je vidět, těch emocí, které vyjadřují, že se nám něco nelíbí, je mnohem více než těch pozitivních. Na základní znaky jednotlivých emocí se podívejte do infografiky.

Co vše dokážeme vyjádřit mimikou?

Zdroj: imotions.com

Důvody, proč hrát na piano – infografika

Hraní na hudební nástroj je chválihodný koníček, který vám navíc poskytne spoustu „vedlejších účinků“. S dnešní infografikou se podíváme konkrétně na hru na piano – vědci definovali již 17 benefitů, které hraní na tento nástroj, jehož historie sahá do 14. století (s přimhouřením oka dokonce až do starověkého Řecka), s sebou přináší.

Pokud budete hrát na klavír již v dětství, budete mít pravděpodobně vyšší IQ než děti, které na piano nehrají. A rovněž vyšší sebevědomí – komu by také nevzrostlo, když si střihne nějakého toho Mozarta. S inteligencí také souvisí lepší schopnost učit se novým věcem, zlepšení matematických dovedností a vznik předpokladů pro úspěch v akademické sféře – a to vše kvůli pár úderům do klaviatury.

S hrou na piano jde ruku v ruce také rozvoj kreativity, zlepšení jazykových schopností včetně čtení a rovněž lepší paměť. Jestliže bojujete se stresem, zahráním některé skladby se ho zbavíte raz dva. Navíc posílíte celé tělo a zlepšíte si koordinaci. Na všech 17 výhod tu bohužel není místo – ty, které jsme vynechali, můžete najít v infografice.

Důvody, proč hrát na piano.

Zdroj: piano-keyboard-reviews.com