Ještě jste nedospali hodinu, kterou nám zase v neděli sebrali? Změny času budou za pár let již minulostí, tipy, které vám dnes přinášíme, se vám budou ale ještě alespoň párkrát hodit.
Říkáte si hodina sem, hodina tam, vždyť o nic nejde? Negativní dopad změny času však může doopravdy trvat až týden, než si na nové časy východu a západu slunce zvykneme. Mezi nejčastější symptomy patří únava, nízká produktivita, náladovost a riziko toho, že se nám v důsledku nepozornosti stane nějaká nehoda.
Jak tomuto problému předcházet? Stačí 5 jednoduchých kroků týden před změnou času. Tady jsou:
- Od pondělku choďte každý den o 15 minut dřív spát.
- Přizpůsobte tomu také své denní rutiny.
- Posuňte si čas už v sobotu večer.
- V neděli se jděte za úsvitu třeba proběhnout, načerpáte spoustu energie.
- V den změny času byste se měli cítit jako obvykle. Večer můžete jít do postele bez toho, aniž byste do bůhví kdy koukali do stropu.
Zdroj: sleepeducation.org
V dnešní infografice se podíváme na seznam 10 nejnávykovějších drog – většina z nich není legálních, ale objevují se zde i volně prodejné produkty. Mohli bychom také dodat 11 drogu: cukr.
- Opioidy – na prvním místě je droga, která může ale i pomáhat, v medicíně se totiž používá jako anestetikum a ke zmírnění bolesti.
- Heroin – řadí se mezi opioidy a patří mezi nejprodávanější drogy na ulici. Setkáte se s ním v podobě bílého nebo hnědého prášku.
- Kokain – droga, která se vyrábí zpracováním látky z keře rudodřev koka. V Jižní Americe, kde keř roste, se běžně žvýkají jeho listy.
- Crack – tzv. volná báze kokainu, mnohem návykovější než čistý kokain.
- Nikotin – první droga, kterou snadno dostanete v každé večerce.
- Metamfetamin – 3× silnější než kokain, v poslední době proslavený seriálem Perníkový táta (The Breaking Bad).
- Alkohol – nejužívanější droga na světě. Poslední statistky uvádí až 640 000 Čechů, kteří rizikově pijí.
- Amfetamin – dodnes se využívá ve farmacii k léčbě poruch centrálního nervového systému.
- Benzodiazepiny – Určitě už jste někdy slyšeli o Xanaxu. Právě ten se řadí mezi benzodiazepiny a pomáhá při úzkostech.
- Ať počítáme, jak počítáme, v infografice vidíme jen 9 drog. Pokud jste našli tu desátou, napište. :)
Zdroj: northpointrecovery.com
Halloween je tradičně žněmi společností, které produkují sladkosti všeho druhu. V USA pouze každý čtvrtý nerozdává pochoutky „koledníkům“, experti pak odhadují, že obyvatelé zámoří utratí za dobrůtky 2,7 miliardy dolarů – a to je celkem dost bonbonků, žvýkaček a lízátek.
Nicméně většina sladkostí není moc zdravá, právě naopak. Výrobci do nich totiž přidávají umělé ingredience, například aspartam, jedno z nejpoužívanějších náhradních sladidel, které je obsaženo prakticky v každé žvýkačce. U lízátek jsou to zase kromě gumové hmoty a syntetických sladidel třeba tzv. BHT, butylhydroxytoluen, známý také jako E321, či umělá barviva.
Tato situace má za následek to, že někteří výrobci se začali soustředit na přírodní sladkosti: používají fairtrade třtinový cukr, xylitol (známý jako březový nebo dřevný cukr), organické příchutě místo příchutí umělých, žvýkačky bez umělých hmot apod. Vzpomeňte si na to za měsíc a půl na Vánoce a také si vybírejte pouze produkty vyrobené za použití přírodních ingrediencí.
Zdroj: gleegum.com
V každému supermarketu už narazíte vedle klasického, bílého pečiva také na tmavé – ale pozor, tmavé se nerovná celozrnné. To jen vychytralé firmy přidávají do bílého pečiva barvivo, aby si ho poté nicnetušící zákazník spletl právě s kvalitnějším, celozrnným pečivem. Dnešní infografika nám ukáže, proč je celozrnné pečivo tak oblíbené a čím našemu tělu prospěje.
Barvivo ale není jediný trik, který obchodníci používají – můžete se setkat například i s názvy, jako jsou cereální pečivo, vícezrnné pečivo apod. Ani tyto výrobky nemusí být celozrnné. A v čem je tedy rozdíl? U celozrnných dochází při mletí mouky k využití celého zrna s klíčkem a otrubami. A právě to dělá celozrnné pečivo zdravějším.
A také oblíbenějším, v průzkumu totiž 4 z 5 dotázaných odpovědělo, že skoro vždy volí při nákupu celozrnné pečivo. Mezi nejpopulárnější obiloviny patří pšenice, oves, kukuřice a hnědá rýže. Čím dál větší oblibě se také těší obiloviny „z dávných časů“ – už jste slyšeli o quinoe, původem z Latinské Ameriky? Rozhodně vyzkoušejte! Více informací v infografice.
Zdroj: wholegrainscouncil.org
Pokud sedíte v kanceláři, doma u oběda či večer v kině a některý jedinec si zívne, je velká pravděpodobnost, že nakonec skončíte u zívání všichni. Jak to, že je tento reflex tolik nakažlivý? A proč vůbec zíváme? Na to nám podá několik teorií dnešní infografika.
Začneme nejdříve od konce – zívání se „přenáší“ nejspíše díky tomu, že jsme empatičtí. Mimo lidí se nakažlivost projevuje i u primátů, a dokonce i u psů. Jiní savci také sice zívají, ale své soukmenovce tím nenakazí. Co je však zajímavé – k řetězení zívání nemusíme ani vidět, stačí i sluchový vjem.
Nyní k různým názorům na to, proč vůbec zíváme. První teorie říká, že zíváme, protože tím pomůžeme okysličit celé tělo. Další, opět spojená s kyslíkem, že se tělo zíváním zbavuje oxidu uhličitého. Třetí teorie už začíná být o něco zajímavější: podle ní je zívání způsob zastrašení případných predátorů a zdědili jsme ho po našich prehistorických předcích.
Předposlední dvě teorie pak souvisí s nudou: jedna říká, že zíváním nám tělo dává najevo, že je potřeba změnit činnost, kterou právě provozujeme, druhá, že jsme zkrátka jenom znudění k smrti. Poslední, současná teorie se pak přiklání k tomu, že zíváním si „ochlazujeme“ (a že je to v tohle vedru potřeba) mozek, aby nám to zase začalo pálit. A co vy, zíváte často? A ke které teorii se přikláníte?
Zdroj: venngage.com
