Bohužel žijeme v době, kdy je úzkost běžnou součástí života lidí. Moc se o ní nemluví, přitom ovlivňuje život tolika z nás nebo životy našich blízkých. Úzkost přichází po špičkách, pomalu se vkrádá do života zcela nepozorovaně, a když už si jí člověk všimne, bývá až moc zakořeněná, než aby sama od sebe odešla.
Jak ale sebrat odvahu a s úzkostí jednou pro vždy zamávat? Následující infografika nabízí cestu ven z tohoto začarovaného kruhu a podává pomocnou ruku každému, kdo ji potřebuje. Úzkostí trpí přibližně 20 % obyvatelstva celého světa. Takže rozhodně se není za co stydět.
Frekvence stresových situací, ve kterých naše tělo reaguje tvorbou hormonu kortizolu, se zvyšuje a stres tak má na naše zdraví velmi negativní dopad. Tady je 12 tipů, jak s ním skoncovat.
Mezi aktivity, po kterých se budeme cítit lépe, patří digitální detox, čtení knih nebo kreativní činnosti. Ti, kdo tráví mnoho hodin na internetu, mají až 5násobně větší šanci, že budou trpět depresemi. Čtení knih a kreativní činnosti mají naopak prokazatelný efekt na úlevu od stresu.
Když už se stresu nevyhneme, můžeme si vytvořit drobné návyky, které nám pomohou jeho úroveň snížit. Mezi takové návyky patří konzumace potravin, které stres snižují, pravidelná fyzická aktivita nebo dostatečný spánek.
Vědomý odpočinek ve formě zaměření se na dech, čas strávený v přírodě nebo jen pouhé napuštění si vany jsou také způsoby, kterými lze stres redukovat – stejně jako tanec, smích nebo aktivity s domácím mazlíčkem. Naše tělo během těchto aktivit vylučuje endorfin, hormon štěstí, který spolu s oxytocinem stres prokazatelně snižují.
V dobách dávno minulých se lidstvo potýkalo s pandemiemi, které byly co do počtu obětí mnohem ničivější než pandemie covidu-19, které jsme svědky v současnosti.
Největší pandemie naší historie, dýmějový mor, řádila mezi lety 1347 a 1351 a vyžádala si na 200 miliónů obětí. Mor se rozšířil mezi krysami a na člověka ho přenesly infikované blechy.
O několik stovek let později, konkrétně v 15. století, to byla pandemie neštovic, která si vyžádala na 56 miliónů obětí. Po následující tři staletí se objevily méně ničivější pandemie moru a cholery, a to až do roku 1918, který je v historii kromě konce první světové války znám také jako rok, kdy vypukla španělská chřipka. Ta si během dvou let vyžádala až 50 miliónů obětí.
Na covid-19 zatím zemřelo méně než 1 milión lidí. Vezmeme-li v úvahu intervaly, v jakých se pandemie objevují, nezbývá než doufat, že k nám bude budoucnost přívětivější.
Cítíte se nesví, když se lidé baví a při tom koukají na vás? Máte pocit, že když se někdo směje, zákonitě se směje vám? Pak patříte mezi ty, kteří příliš řeší, co si o nich ostatní myslí. Nevíte, jak z toho ven? Zkuste se inspirovat touto infografikou.
Dozvíte se, že je lepší řešit své myšlenky než myšlenky ostatních lidí. Do hlavy jim nevidíte, i kdybyste stokrát chtěli. Dobrou pomůckou je vytvořit si v krizové situaci odlišný příběh, než obvykle máte v hlavě.
Někdo se směje a kouká na vás? Co když se nesměje vám, ale má jen naprosto skvělý den, a tak se směje na celé kolo? Pamatujte, většinou vlastně ostatní nezajímáte tolik, jak si myslíte. Tak hlavu vzhůru, uberte na fantazii a uvědomte si, že o vás zrovna vůbec nemusí jít.
Chcete, aby byl váš život do roka a do dne pohodovější? Pak se zkuste řídit touto infografikou. Seznámí vás s 6 chybami, které možná v současné době děláte, ale pokud se jich zbavíte, bude vám mnohem lépe.
Zaměřte se například na to, abyste si méně stěžovali, vyzdvihněte své přednosti např. dalším vzděláváním, rozlučte se s negativními lidmi ze svého okolí. Určitě je fajn upnout se k nějakému cíli a jít si za ním.
Pořiďte si deník a pište si, co byste rádi během jednoho roku změnili k lepšímu. A jděte si za tím. Bude už jen líp!
