Kouření je nejen špatné pro lidský organismus, ale také pro přírodní prostředí. Zapálení cigarety totiž také znečišťuje ovzduší – vylučují se při něm jak oxid uhličitý, tak i metan. Dalším problémem je také tzv. second hand kouření, tedy kouření z druhé ruky, u nás známé jako pasivní kouření, které má každoročně na svědomí až 600 000 úmrtí.
Tabák navíc ničí životní prostředí ještě dříve, než se zapálí a dostane do plic. Při jeho výrobě se totiž na životní prostředí zrovna dvakrát nemyslí, nemluvě o tom množství papíru, které se na výrobu cigaret spotřebuje. Tabákové plantáže se navíc vyskytují u deštných pralesů, které se kvůli rozšiřování pole kácí.
Myslíte si, že kuřák „típne“ cigaretu pouze do popelníků? Tak to jste na omylu, jenom v Americe je ročně nasbíráno 176 milionů liber „vajglů“, které byly jen tak odhozeny na zem. Což je 30 % veškerých odpadků, které se na zemi najdou! A nezapomeňme ani na vodní plochy a živočichy: přes 3 miliony špačků je každý rok vyplaveno na pláže a ostrovy; nedopalky navíc mají v oblibě i ryby, které si je pletou s červy, a tím je pro ně osud ihned zpečetěn.
Zdroj: thefactsite.com
Dnešní infografika bude plná zajímavostí z exotických deštných pralesů. Věděli jste například, že téměř 70 % rostlinných druhů se vyskytuje právě v deštných pralesích? Spolu s nimi tam žije také 50 milionů lidí. Co se týče živočichů, v Evropě máme přibližně 570 druhů motýlů, jenom národní park v Peru jich má cca 1 300.
Že jsou deštné pralesy ohromně důležité, slyšíte neustále, víte ale, proč? Tak například pomáhají stabilizovat klima na Zemi a dodávají jí vlhkost – z deštného pralesu v Amazonii putuje vlhkost až do Texasu. Nicméně deštné pralesy stále rychleji mizí ze zemského povrchu.
Nejhůře jsou na tom Brazílie, Indonésie, Nigérie a Tanzánie. Jaké jsou příčiny? Je to průmysl ať už velkých či malých farem, výstavba silnic, těžba dřeva na papír, těžba energie a také nemalý počet požárů. Jak proti tomu bojovat? Stejně jako se vším, vzděláním a osvětou.
Zdroj: visual.ly
Recyklovat sklo, plasty, papír, různé kovy a nebezpečný odpad už jsme si jakžtakž zvykli, co ale s naším starým oblečením? Ať hodí kamenem ten, kdo nemá někde vzadu ve skříni zastrčené nějaké to staré triko, které už neměl nějaký čas na sobě, ale vytáhnout ho z té černočerné díry v budoucnu také nehodlá. Řešení? Sentiment dejte stranou a vyhoďte jej! Ale šetrně.
Kdyby každý z 300 miliónů Američanů zrecykloval alespoň jedno tričko namísto toho, aby ho vyhodil do popelnice, ušetřili bychom jako lidstvo 210 miliard galonů (!) vody a atmosféře další milion liber CO2. Takže až příště půjdete s PET lahvemi, sklenicemi od okurek a svazkem novin k nejbližším kontejnerům, vzpomeňte si i na textil a recyklujte i ten – to, že s ním budete muset jet o trochu dál, za to určitě stojí. Zařadíte se mezi 84 % lidí, kteří jsou ochotni svůj odpad dopravit na to správné místo.
Zdroj: usagain.com
Kdo by si nechtěl zkrášlit své obydlí trochou té zeleně? Navíc to nemusí být vůbec komplikované, jak si ukážeme v dnešní infografice, a také tím můžete prospět svému zdraví. Například pro milovníky pálivých jídel je tu chilli, které zrychlí metabolismus a vy tak snáze spálíte tučná a slaná jídla. Nebo zkuste přidávat aloe veru do pití, snížíte si tak obsah cholesterolu v těle.
Pokud byste také chtěli zlepšit své psychické zdraví, zkuste levanduli, která vám dodá klid, a to hlavně ve spánku, nebo orchidej, která vás zase nabije pozitivní energií a z šedivého dne se tak rázem stane den jasný a radostný. Chtěli byste také mít v pokoji trochu čistší vzduch? Jde to i přírodní cestou, a to pomocí tzv. lopatkovce –schválně vyzkoušejte a dejte vědět svým známým.
A ještě krátce k historii některých květin: věděli jste, že rozmarýn se ve starém Řecku považoval za magickou rostlinu, která zlepšuje paměť? Výše zmíněné chilli zase farmáři v Africe dávali na ploty, aby odehnali slony od své úrody. A na závěr čtyřlístek – víte, jaká je šance, že ho mezi trojlístky najdete? 1 ku 10 000. O Abrahamu Lincolnovi, který jej neustále nosil v klopě, se říká, že tu noc, kdy byl zabit, jej zapomněl doma. Takže pokud čtyřlístek najdete, nikdo ho už nedávejte z ruky.
Zdroj: Visualistan.com
Zdřevnatělé vyšší rostliny, které produkují stovky litrů kyslíků denně – běžně jim říkáme stromy a život bez nich si už ani nedokážeme představit. Umožňují nám dýchání, používáme je pro výrobu i energetiku a obklopují nás takřka na každém kroku, možná jen mimo velká města. Stromy se pro nás staly naprostou samozřejmostí, které nevěnujeme nijak zvlášť velké množství pozornosti. Proto rozhodně stojí za to se nad stromy chvíli zamyslet…
Své o tom vědí i autoři webu tatranskyprofil.eu, kteří se zaměřili na stromovou situaci na Slovensku – a zmapovali ji do přehledné infografiky. V té se tak můžete dozvědět, jaká je celková lesnatost u našich slovenských sousedů, jaký strom se v tamějších lesích vyskytuje nejčastěji či kolik lidí by uživil kyslík vyprodukovaný těmito dřevinami. Prohlédněte si nádhernou grafiku, která vzdává hold přírodě, a zamyslete se nad důležitostí stromů, která v přetechnizovaném 21. století vzrůstá.
Zdroj – tatranskyprofil.eu
