Učení mileniála se od způsobu, jakým se vzdělával jeskynní muž, asi dost liší. V dnešní infografice si shrneme celý vývoj výuky a technologií při ní používaných.
Jeskynní muž – kamenem a různými barvivy (třeba krví) si maloval po zdech obydlí, vše si s ostatními předával ústně, a to často pomocí hudby.
Starověké Řecko – zrod soukromého školství plného intelektuálů, kteří se věnovali rétorice, logice, geografii a matematice.
Středověká Anglie – ženy v tomto období měly ve většině případů se vzděláním utrum. Začaly vznikat první univerzity, a to již na přelomu 11. a 12. století.
Viktoriánské období – většina populace už za sebou měla alespoň nějaké vzdělání, ke kterému mohli využívat například i první mechanické kalkulačky. Vzdělání se konečně dostalo i ženám.
Polovina 20. století – blízké našemu vzdělání, počítače však zabíraly celou místnost. Došlo také ke standardizaci vzdělávání.
Nové tisíciletí – notebooky, mobily, internet – vzdělávání nemohlo být nikdy jednodušší!
Zdroj: edtechdigest.com
Přibližně před rokem vyšla hra od českých tvůrců Kingdom Come: Deliverance a stal se z ní doslova fenomén. Jedná se o jakýsi simulátor středověkého života – ač jde o klasické RPG, nenajdete v něm fantastické prvky jako v každé druhé hře na hrdiny, místo toho budete muset jíst, spát, mýt se, pečovat o svou zbroj, vyhazovat zkažené jídlo, brousit meče… Zkrátka si vyzkoušíte život syna kováře na přelomu 14. a 15. století na vlastní kůži. Není divu, že se již tedy prodalo více než 2 000 000 kopií celosvětově.
Důraz se při vývoji hry kladl na historická fakta: stanete se tedy zrnkem písku v proudu dějin, kdy se s láskou vzpomíná na Karla IV., jehož dědictví se zmítá mezi Václavem IV. a Zikmundem. Podíváte se mimo jiné do Sázavského kláštera, Skalice, Ratají nad Sázavou a hradu Pirkštejn a dalších míst naší malé země, která teď znají lidé po celém světě. Na další zajímavá data se podívejte do infografiky.
Zdroj: eurogamer.cz
Všichni je nosíme, nicméně málokdo už ví, kde se vůbec vzala – ano, dnes bude řeč o tričkách, která prošla od 19. století několika významnými změnami. Ty zaznamenal web BrokenArrorWear v infografice, kterou najdete pod článkem. Vše začalo, jak jsme si řekli, v 19. století, kdy bylo v roce 1868 patentováno spodní prádlo, které zakrylo celé tělo a udrželo dělníky v teple.
Na počátku 20. století začala The Cooper Underwear Company vyrábět trika pro „svobodné muže“ – novinkou byla absence knoflíčků a jiných druhů zapínání. O rok později podobná trika začínají nosit námořníci (stále však jako spodní prádlo). Anglické slovo T-shirt, kterému my říkáme jednoduše tričko, se poprvé objevilo v románu F. S. Fitzgeralda Na prahu ráje, který vyšel v roce 1920.
V období druhé světové války už jsou trička běžně k vidění u mladých lidí na středních školách a univerzitách, po návratu vojáků (kteří trička také nosili) z druhé světové války se pak stávají běžnou součástí neformálního odívání. Pokud vás zajímají osobnosti včetně Marlona Branda a Jamesa Deana, které dále popularizovaly nošení triček, a další detaily, nahlédněte do infografiky.
Zdroj: killerinfographics.com
Ať už vás řecké a římské dějiny fascinují či nechávají chladnými, alespoň základních několik faktů o bozích z Olympu se vyplatí znát. Pojednává o nich velké množství klasických i současných děl, často se užívají k nejrůznějším přirovnáním a jiným tropám a v neposlední řadě měli značný vliv i na formování křesťanství. Vznik řecké mytologie, desetiletá válka titánů či velké skutky olympských bohů patří navíc k zajímavým a inspirativním tématům, které je možné využít v nejedné společenské konverzaci.
Myslíte si, že máte skvělý přehled? A tušíte, kdo byl Afroditiným manželem a s kým měla bohyně lásky a sexu nemanželský vztah? Vybavíte si, kdo byl poslem bohů a co si od svého otce přála Artemis? A přiřadíte správně Juno, Ceres či Pluta k jejich řeckým identitám? Pojďte se ponořit do božské řeckořímské historie s nebeskou infografikou přímo z Olympu!
Zdroj – Matthew Barrett
Věděli jste, že na světě existuje ulice, ve které bydleli dva držitelé Nobelovy ceny zároveň? Najdete ji v jihoafrickém Soweto (poblíž Johannesburgu); bydleli v ní Nelson Mandela a arcibiskup Emeritus Desmond Tutu, oba laureáti Nobelovy ceny.
Že je hroch jedním z nejnebezpečnějších zvířat planety, pravděpodobně víte, napadlo by vás ale, že tloušťka jeho kůže je úctyhodných 5 centimetrů? A co dělá pro to, aby mu horké africké sluníčko neublížilo?
Napadlo by vás, že mezi lety 2000 a 2010 došlo v Jihoafrické republice ke 170% nárůstu příjmu černošských domácností, ale i přesto je stále 6 krát nižší než příjem domácností bělošských?
A co říkáte na to, že je Jihoafrická republika jedinou zemí světa, která vyvinula a sestrojila jaderné zbraně, které poté sama znehodnotila?
V krásně graficky řešené infografice, kterou jsme pro vás dnes vybrali, najdete mezi jinými i tato zajímavá historická, geografická, ekonomická a politická fakta o Jihoafrické republice.
Zdroj: History.co.uk
