Lidská mimika je jednou z nejdůležitějších složek nonverbální komunikace – díky svalům, které máme na obličeji, dokážeme vyjádřit nespočet emocí a stavů rozpoložení, ve kterých se právě nacházíme, a usnadnit tak těm, s nimiž jsme v nějaké interakci, aby nám lépe porozuměli.
Udává se, že člověk má na obličeji celkem 43 svalů. Celkový počet je však individuální, některým může například až 40 % mimických svalů chybět. Mezi „nejpoužívanější“ svaly patří ty, které slouží k úsměvu (nacházejí se na tvářích), a ty, díky kterým se můžeme mračit (uprostřed čela).
Vědci pomocí nespočtu studií a výzkumů definovali 7 základních emocí, které vyjadřujeme pomocí mimických svalů, patří mezi ně:
- radost,
- smutek,
- překvapení,
- strach,
- vztek,
- znechucení,
- pohrdání.
Jak je vidět, těch emocí, které vyjadřují, že se nám něco nelíbí, je mnohem více než těch pozitivních. Na základní znaky jednotlivých emocí se podívejte do infografiky.
Zdroj: imotions.com
V každému supermarketu už narazíte vedle klasického, bílého pečiva také na tmavé – ale pozor, tmavé se nerovná celozrnné. To jen vychytralé firmy přidávají do bílého pečiva barvivo, aby si ho poté nicnetušící zákazník spletl právě s kvalitnějším, celozrnným pečivem. Dnešní infografika nám ukáže, proč je celozrnné pečivo tak oblíbené a čím našemu tělu prospěje.
Barvivo ale není jediný trik, který obchodníci používají – můžete se setkat například i s názvy, jako jsou cereální pečivo, vícezrnné pečivo apod. Ani tyto výrobky nemusí být celozrnné. A v čem je tedy rozdíl? U celozrnných dochází při mletí mouky k využití celého zrna s klíčkem a otrubami. A právě to dělá celozrnné pečivo zdravějším.
A také oblíbenějším, v průzkumu totiž 4 z 5 dotázaných odpovědělo, že skoro vždy volí při nákupu celozrnné pečivo. Mezi nejpopulárnější obiloviny patří pšenice, oves, kukuřice a hnědá rýže. Čím dál větší oblibě se také těší obiloviny „z dávných časů“ – už jste slyšeli o quinoe, původem z Latinské Ameriky? Rozhodně vyzkoušejte! Více informací v infografice.
Zdroj: wholegrainscouncil.org
Bohužel ani v roce 2018 není běžně dostupné vzdělání samozřejmostí – ve velkém měřítku tímto nedostatkem trpí právě ženy a jejich právo na stejné vzdělání, jako mají muži. Na světě je přibližně 750 milionů lidí, kteří jsou postiženi analfabetismem, přičemž dvě třetiny tvoří ženy. Navíc pouze ve dvou třetinách států navštěvuje základní školu stejné množství děvčat jako chlapců, a pouze v 1/4 světa je tento poměr stejný i na druhém stupni základní školy.
Vzdělání žen má obrovské výhody, které razantně ovlivňují kvalitu života, zde jsou hlavní 3:
- každý rok studia může zvýšit plat u ženského pohlaví až o 20 %,
- dítě matky, která umí číst, má o 50 % vyšší šanci, že se dožije pěti a více let,
- vzdělání pětkrát snižuje možnost, že se dívka vdá ještě jako dítě.
A pokud vás zajímá, proč na světě není dívkám dopřáváno vzdělání, zde je 5 nejčastějších důvodů:
- sociální a kulturní faktory – například i absence oddělených toalet,
- svatba v dívčím věku,
- násilí ve školách,
- nedostatek učitelek (máme na mysli učitelů ženského pohlaví),
- drahé vzdělání.
Další informace naleznete v infografice:
Zdroj: globalpartnership.org
Hraní na hudební nástroj je chválihodný koníček, který vám navíc poskytne spoustu „vedlejších účinků“. S dnešní infografikou se podíváme konkrétně na hru na piano – vědci definovali již 17 benefitů, které hraní na tento nástroj, jehož historie sahá do 14. století (s přimhouřením oka dokonce až do starověkého Řecka), s sebou přináší.
Pokud budete hrát na klavír již v dětství, budete mít pravděpodobně vyšší IQ než děti, které na piano nehrají. A rovněž vyšší sebevědomí – komu by také nevzrostlo, když si střihne nějakého toho Mozarta. S inteligencí také souvisí lepší schopnost učit se novým věcem, zlepšení matematických dovedností a vznik předpokladů pro úspěch v akademické sféře – a to vše kvůli pár úderům do klaviatury.
S hrou na piano jde ruku v ruce také rozvoj kreativity, zlepšení jazykových schopností včetně čtení a rovněž lepší paměť. Jestliže bojujete se stresem, zahráním některé skladby se ho zbavíte raz dva. Navíc posílíte celé tělo a zlepšíte si koordinaci. Na všech 17 výhod tu bohužel není místo – ty, které jsme vynechali, můžete najít v infografice.
Zdroj: piano-keyboard-reviews.com
Všichni je nosíme, nicméně málokdo už ví, kde se vůbec vzala – ano, dnes bude řeč o tričkách, která prošla od 19. století několika významnými změnami. Ty zaznamenal web BrokenArrorWear v infografice, kterou najdete pod článkem. Vše začalo, jak jsme si řekli, v 19. století, kdy bylo v roce 1868 patentováno spodní prádlo, které zakrylo celé tělo a udrželo dělníky v teple.
Na počátku 20. století začala The Cooper Underwear Company vyrábět trika pro „svobodné muže“ – novinkou byla absence knoflíčků a jiných druhů zapínání. O rok později podobná trika začínají nosit námořníci (stále však jako spodní prádlo). Anglické slovo T-shirt, kterému my říkáme jednoduše tričko, se poprvé objevilo v románu F. S. Fitzgeralda Na prahu ráje, který vyšel v roce 1920.
V období druhé světové války už jsou trička běžně k vidění u mladých lidí na středních školách a univerzitách, po návratu vojáků (kteří trička také nosili) z druhé světové války se pak stávají běžnou součástí neformálního odívání. Pokud vás zajímají osobnosti včetně Marlona Branda a Jamesa Deana, které dále popularizovaly nošení triček, a další detaily, nahlédněte do infografiky.
Zdroj: killerinfographics.com
