Archív autora

Sociální sítě jako planety

S 3,8 miliardami uživatelů po celém světě (téměř polovina populace) pronikla sociální média prakticky do všech aspektů moderního života. Představíme-li si jednotlivé sociální sítě jako planety, kdy je jejich velikost dána měsíčním aktivním počtem uživatelů (MAU) v roce 2020, vypadal by takový vesmír následovně.

Jednoznačně největší planetou by byl Facebook s 2,6 mld. uživateli. Dále by to byly YouTube a WhatsApp s 2 mld. aktivních uživatelů měsíčně následované Messengerem, jeho čínskou obdobou WeChatem a Instagramem.

Pro doplnění kontextu uvádíme, že celosvětově má k internetovému připojení přístup 4,5 mld. lidí.

Sociální sítě jako planety, Planety, Instagram, WhatsApp, Facebook, Messenger, YouTube, Reddit, Pinterest, Snapchat, LinkedIn, Twitter, Twitch
Zdroj: Visual Capitalist

Kdo jsou největší světoví inovátoři?

Slovo „inovace“ slýcháme velmi často ve spojení s budoucím pokrokem a vývojem vědy a techniky. Jsou motorem světových ekonomik a produktivity lidské práce. Které světové ekonomiky patří k těm největším inovátorům? Hodnocení vzniká na základě srovnání inovačního výkonu 130 zemí.

Leckoho asi překvapí, že z pětice největších světových inovátorů se hned čtyři země nacházejí v Evropě. Je to Švýcarsko na prvním, Švédsko na druhém, Holandsko na čtvrtém a Velká Británie na pátém místě. Třetí místo patří v celosvětovém pohledu Spojeným státům americkým.

V jednotlivých světových regionech je to pak Izrael, Singapur, Chile, Indie a JAR, které vévodí žebříčkům nejvíce inovativních států. Zajímavý pohled nabízí také srovnání zemí z hlediska příjmových skupin. V nejnižších příjmových skupinách jsou nejvíce inovativními zeměmi Vietnam a Rwanda.

Největší světoví inovátoři. Inovace, Švýcarsko, Švédsko, Holandsko, Velká Británie, Spojené státy americké
Zdroj: Global Innovation Index

Jak bude vypadat nový „normál“?

Změní koronavirová pandemie, jejíž konec už všichni netrpělivě vyhlížíme, nás a naše chování? To, že ke změnám dojde, je víceméně jisté, otázkou však zůstává k jakým.

40 % dotázaných v průzkumu, který se těmito otázkami zabýval, se vyhne podání ruky, objetí nebo polibkům na tvář. 31 % omezí čas, který tráví na schůzkách, a 29 % lidí plánuje pracovat více z domova. Bez ohledu na práci zůstane 45 % lidí raději doma při prvních známkách nachlazení, 38 % bude chytřeji nakládat s rozpočtem, 33 % omezí nakupování nebo dá přednost nakupování online. Ve 29 % případů lidé uvedli, že omezí čas strávený na veřejných místech.

A co si s sebou naopak poneseme dál? Třeba to, že si budeme častěji mýt ruce, což uvádí 67 % dotázaných.

Změny se dotknou i cestování. 42 % dotázaných uvádí, že omezí cesty do zahraničí ve prospěch vnitrostátního cestování. A co nám pandemie dala? Třetina lidí uvedla, že se díky omezením zamysleli nad vlastním životem a nad tím, jaký by měl být. Lidé se více věnovali své rodině a domácnosti a také si začali více vážit toho, co už mají.

Zdroj: Pureprofile

12 jednoduchých tipů, jak překonat stres

Frekvence stresových situací, ve kterých naše tělo reaguje tvorbou hormonu kortizolu, se zvyšuje a stres tak má na naše zdraví velmi negativní dopad. Tady je 12 tipů, jak s ním skoncovat.

Mezi aktivity, po kterých se budeme cítit lépe, patří digitální detox, čtení knih nebo kreativní činnosti. Ti, kdo tráví mnoho hodin na internetu, mají až 5násobně větší šanci, že budou trpět depresemi. Čtení knih a kreativní činnosti mají naopak prokazatelný efekt na úlevu od stresu.

Když už se stresu nevyhneme, můžeme si vytvořit drobné návyky, které nám pomohou jeho úroveň snížit. Mezi takové návyky patří konzumace potravin, které stres snižují, pravidelná fyzická aktivita nebo dostatečný spánek.

Vědomý odpočinek ve formě zaměření se na dech, čas strávený v přírodě nebo jen pouhé napuštění si vany jsou také způsoby, kterými lze stres redukovat – stejně jako tanec, smích nebo aktivity s domácím mazlíčkem. Naše tělo během těchto aktivit vylučuje endorfin, hormon štěstí, který spolu s oxytocinem stres prokazatelně snižují.

Zdroj: Advertising Row

Co se můžeme naučit od Dánů?

„Pít jako Dán“ – to se jistě mnohým z nás vybaví, když se řekne Dánsko nebo Dánové. Dnes je nasnadě toto slovní spojení přeformulovat na „žít ekologicky jako Dán“. Proč?

Dánové velmi rádi jezdí na kole. Ti žijící v Kodani ujedou v průměru denně na kole 2 km. Mnohem více Dánů vlastní kolo než auto. V řeči čísel je to 90 % vs. 40 %.

Dánové neplýtvají jídlem. Tamní supermarkety nabízí na sklonku otevírací doby slevy až 80 % na potraviny, které by museli jinak vyhodit. Podobně restaurace prostřednictvím aplikace „TooGoodToGo“ rozdávají ke konci otevírací doby zdarma jídlo, které by také museli vyhodit, protože ho nestihnou prodat.

Dánové ví, odkud pochází jejich jídlo. Není neobvyklé, že děti jsou svědky porážek zvířat, aby měly představu o tom, kde se bere maso, které se objevuje na jejich talířích.

Dánové snědí nejvíce potravin v bio kvalitě než kterýkoliv jiný národ. Je to hlavně z toho důvodu, že ve srovnání s „ne-bio“ potravinami nejsou výrazně dražší.

Dánové dávají přednost tzv. „čisté energii“. Jejich přáním je stát se do konce roku 2050 plně nezávislými na fosilních palivech, což zdaleka není nedosažitelné vzhledem k tomu, že už jeden celý den země fungovala jen na energii z větrných elektráren.