Archív autora

Kolik a za co utrácíme v e-shopech?

Z nakupování v e-shopech se stal v posledních pár letech hit a dalo by se říct, že i nová záliba. Více než polovina (přesně je to 52 %) Čechů starších 16 let nakupuje na internetu. V kategorii oblečení je to 28 % a je tak nejkupovanějším zbožím na internetu.

Hned za oblečením jsou to potřeby a produkty určené pro péči o naše obydlí a zahradu. Na třetí příčce se umístily potraviny. Na dalších místech to je dětské zboží a elektronika.

Zajímavý je také poměr nakupování mezi ženami a muži, který je 6 : 4. Ženy jsou tak zdá se v této činnosti o něco více aktivnější. Nikoho pak asi nepřekvapí, že ženy utrácí nejvíce za kosmetiku a muži za elektroniku. A jedno číslo závěrem – 161 mld. Kč. Přesně tolik peněz jsme v e-shopech utratili v roce 2019.

Zdroj: Vybero.cz

Historie bezdrátového spojení

Od telefonní pevné linky přes první textové zprávy až po nepřeberné množství mobilních aplikací; bezdrátové připojení se vyvinulo z okrajového segmentu až k neodmyslitelné součásti našich každodenních pracovních i osobních životů.

V roce 1947 vyvinuli inženýři v Bellových laboratořích první mobilní technologii. Lidé však dostali možnost tuto technologii použít až o několik desítek let později. V roce 1983 v Chicagu tuto službu nabídla jako první zákazníkům tamní společnost Ameritech, v dnešní době známá pod zkratkou AT&T.

Vývoj uháněl kupředu a v roce 1992 byla z mobilního telefonu odeslána historicky první textová zpráva. Stalo se tak prostřednictvím GSM sítě společnosti Vodafone. Zanedlouho, v roce 1994 byl představen první „chytrý“ telefon, který obsahoval kalendář, adresář kontaktů, e-mail a kalkulačku.

Wifi připojení spatřilo světlo světa v roce 1999 a další vývoj na sebe nenechal dlouho čekat. Už o rok později počet uživatelů bezdrátových technologií překonal počet uživatelů analogového připojení. Od prvního telefonu se selfie kamerou v roce 2002 už to byl jen krůček k revoluci odvětví, kterou bylo uvedení iPhonu v roce 2007.

V současnosti je na světě více než 7 miliard mobilních připojení a roste i velikost a počet datových přenosů.

Zdroj: Anixter

Co nám přináší chytrá zařízení?

Pár čísel na úvod. Skoro celá polovina mileniálů vlastní v domácnosti alespoň jedno chytré zařízení. Z těch, kdo nějaké chytré zařízení už mají, si 70 % plánuje pořídit další chytrý produkt. O chytrém zařízení pak 57 % dotázaných říká, že jim denně ušetří až 30 minut času.

A jaká jsou tedy ta nejoblíbenější chytrá zařízení?

Na prvním místě je to vytápění domácnosti, následuje její zabezpečení, osvětlení a stínění.

A proč jsou chytrá zařízení tolik v oblibě?

Dotazovaní uvádí na prvním místě jako největší přínos úsporu energie. Dalšími benefity těchto produktů jsou pak pohodlí, pocit bezpečí, finanční úspora, ekologie, zdravější prostředí, moderní design a zábava.

Podíváme-li se detailněji na úsporu, lze říci, že ročně se může jednat až o 40 % elektrické energie, kterou chytrá zařízení mohou v domácnosti ušetřit.

Zdroj: https://www.arecenze.cz/chytra-domacnost/

Z historie pandemií

V dobách dávno minulých se lidstvo potýkalo s pandemiemi, které byly co do počtu obětí mnohem ničivější než pandemie covidu-19, které jsme svědky v současnosti.

Největší pandemie naší historie, dýmějový mor, řádila mezi lety 1347 a 1351 a vyžádala si na 200 miliónů obětí. Mor se rozšířil mezi krysami a na člověka ho přenesly infikované blechy.

O několik stovek let později, konkrétně v 15. století, to byla pandemie neštovic, která si vyžádala na 56 miliónů obětí. Po následující tři staletí se objevily méně ničivější pandemie moru a cholery, a to až do roku 1918, který je v historii kromě konce první světové války znám také jako rok, kdy vypukla španělská chřipka. Ta si během dvou let vyžádala až 50 miliónů obětí.

Na covid-19 zatím zemřelo méně než 1 milión lidí. Vezmeme-li v úvahu intervaly, v jakých se pandemie objevují, nezbývá než doufat, že k nám bude budoucnost přívětivější.

Zdroj: https://www.visualcapitalist.com/history-of-pandemics-deadliest/

9 důvodů, proč nepoužívat jednorázové plasty

O plastech a jejich negativním vlivu na životní prostředí toho bylo napsáno už mnoho. Nikdy ale není na škodu zopakovat si, proč jsou jednorázové plasty tak škodlivé nejen pro naši planetu, ale i pro každého z nás.

  1. Plasty jsou vyrobeny z fosilních paliv, jako je třeba ropa.
  2. Mají obrovskou uhlíkovou stopu vzhledem k náročnosti výrobního procesu.
  3. Z toho důvodu jsou i velmi těžce rozložitelné.
  4. Jen malé procento z nich je recyklováno.
  5. Plasty intoxikují jídlo a pití, které je do nich baleno.
  6. V lidském těle způsobují hormonální nerovnováhu a rakovinu.
  7. Znečišťují oceány.
  8. Zabíjí mořské živočichy a ptáky.
  9. Mikroplasty se dostávají do vody a vzduchu a vstupují tak do našeho potravinového řetězce.

Zdroj: https://www.lessplastic.org.uk/infographics/