Dostali jste pod stromeček hromadu knih? Tak tu pro vás máme i my malý dárek: tipy a triky, jak si darované knihy užijete ještě více. Prvním krokem je personalizace – zkrátka to, co čtete, vztáhněte na sebe a svůj život. Čtete naučnou literaturu nebo odbornou studii? Přečtěte si nejdříve resumé, budete ihned vědět, o čem text je a lépe se v něm zorientujete.
Také je důležité ptát se sám sebe na to, co jsem již přečetl, pomůže vám to vše si zapamatovat. Vždy si navíc připravte tužku a papír a piště si poznámky – pokud si říkáte, že to přece nezapomenete, tak vám můžeme garantovat, že zapomenete.
Co jde udělat ještě po samotné četbě? Napište recenzi! Webů, kde se čtenáři knih shromažďují, je nespočet, můžete na nich přispívat svými recenzemi a číst a hodnotit recenze ostatních. A to nejdůležitější nakonec: sdílejte to, co jste přečetli, se svými přáteli, povídejte si o svých zážitcích a pocitech – získáte nejen pohled z druhé strany, ale i spoustu skvělých podnětů a jistě i přátel.
Zdroj: ebookfriendly.com
Znáte to, chcete se naučit něco nového, ale prostě to neleze do hlavy, ať se snažíte sebevíc. Možná je na vině jeden ze 13 důvodů, které nám odhalí dnešní infografika. Největší „rušič“ pozornosti je hluk, ať už se jedná o skupinové učení, které se nedoporučuje, pokud se musíte na úkol hluboce soustředit.
Druhým nepřítelem pozornosti je čerstvý vzduch, respektive jeho absence v místnosti – v patách mu je také vysoká teplota, která také snižuje koncentraci. Pokud nechcete být rozptylováni od úkolu, ukliďte si také pracovní plochu – hned se vám bude pracovat lépe.
Nezapomeňte také na dostatek světla a na pohodlnou židli; když se vám dobře sedí, podáváte také dobré výkony. Pokud ve svém pracovním prostoru nemáte rostliny, určitě si nějakou pořiďte, jsou často spojované s výkonností při učení. Další tipy (zvláště pro učitele) najdete v infografice.
Zdroj: classroomclimatology.com
Chatování a psaní SMS ovlivňuje naši gramatiku – alespoň to tvrdí anglická studie; tzv. techspeak ale ovlivňuje každý jazyk, nejen ten nacházející se na první příčce světových jazyků. Co vše se ukrývá pod termínem techspeak? Je to již zmíněné „smskování“, dále e-mailing, aktivita na sociálních sítích ad.
A v čem je vlastně problém? Takovýto jazyk užívají převážně mladiství na druhém stupni základních škol a na školách středních, ti pak mají problém „přepnout“ zpět do běžného jazyka a techspeak slovíčka, jako jsou známá LOL, OMG a další, užívají i v běžné každodenní komunikaci. A to, že trávíme na sociálních sítích čím dál více času, rozhodně není pro náš přirozený jazyk dobrá zpráva.
86 % studentů uvedlo, že považují skvělý psaný projev za nezbytný pro úspěch v životě, nicméně 50 % z nich uvedlo, že při psaní instantních zpráv nepoužívá interpunkci či správné gramatické tvary. A jaké může mít toto vše důsledky? Přemýšlíme slovy a komunikujeme slovy, pokud se tedy naše jazykové schopnosti budou pod nátlakem sociálních sítí nadále deformovat, utrpí tím i naše myšlení a vzájemná komunikace naživo.
Zdroj: OnlineCollege.org
Také znáte někoho, kdo ve škole exceloval v cizím jazyce, ale přitom se do učebnice nepodíval, jak byl rok dlouhý? Možná to bylo díky často kritizovanému vysedávání u počítačových her. A ty spolu se vzděláváním budou tématem dnešní infografiky, pro kterou sesbíral informace web Devnotch.com. Videohry se totiž stávají čím dál více oblíbeným prostředkem ve vzdělávání.
Jaká jsou pro, která by nás měla přesvědčit o užitečnosti takovéto vzdělávací metody? Tak za prvé je to oblíbenost počítačových her – teenageři je zkrátka milují, jistě je budou bavit i s drobnou vzdělávací hodnotou. Navíc je baví pracovat s moderní technikou, do které počítače určitě patří. Díky tomu se budou v hodinách více zapojovat a vzdělávání je bude bavit, což potvrdilo 70 % učitelů.
Největším problémem tohoto typu vzdělávání je jeho malá prokazatelnost – zkrátka není moc studií a ani výsledků, které by výše uvedené tvrzení potvrzovaly. Někteří učitelé tvrdí, že hry jsou sice zábava, ale učení by nemělo být pouze o zábavě. Další učitelé (konkrétně polovina) pak dodává, že problémem jsou také finance, některé školy zkrátka nemají peníze na dostatek počítačů.
Zdroj: Educational Infographics
Možná jste se i vy na střední – někteří možná i na vysoké – škole trápili s nekonečným seznamem filozofů, myšlenkových směrů, proudů, nápadů a pojmenování Jsoucna. Nebo jste studovali obor, který se s filozofií potkával, případně vás filozofická témata prostě jen zajímají. Tak či tak, jistě už jste slyšeli některá z jmen známých filozofů – ať už mluvíme o opravdových klasicích, jako je Platón či Sokratés, Cicero či Aristoteles, či osvícené trojici Hobbes, Locke, Rousseau. Dokážete je ale zařadit k filozofickému směru, do správného období a k jejich současníkům?
Pokud ne, nedivíme se. Také jsme se trápili se všemi -ismy, snažili se pochopit správný náhled na Bytí (neúspěšně) a neustále se učili a zapomínali všechna ta prokletá jména. Ale s dnešní infografikou je všem zmatkům konec – velice přehledně mapuje vše, co je k pochopení filozofie potřeba. Směry, jména, podoby, letopočty a názory, ale také souvislosti a vlivy.
A k čemu že je to dobré, chápat takovou „pavědu“? Z filozofie rozhodně vzešlo několik dobrých nápadů a pomohla k rozvoji dalších věd, proto bychom ji neměli zcela zatracovat. A když nic jiného – vždy můžete svými znalostmi dějin filozofie dělat dojem v baru či diskuzi na Facebooku!
Zdroj – superscholar.org
