Říkáte si, že na takovém hotdogu (či na párku v rohlíku u nás) nemůže být nic špatného? V dnešní infografice se podíváme na to, co všechno lze v takovém kusu „masa“ najít. V poslední době se v mediálním prostoru řeší podmínky chovu skotu a to, čím je v chovu krmen. Statistika uvádí, že 80 % všech – v Americe prodaných – antibiotik je určeno právě pro zvířata v chovech, aby byla chráněna před nemocemi. Tato léčiva se samozřejmě dostanou i do masa a my je potom konzumujeme. Nemluvě o hormonech, díky kterým rostou zvířata mnohonásobně rychleji.
Pro výrobu párku/klobásy stačí 4 jednoduché suroviny: maso, voda, sůl, koření. To je vše. Hádejte, co do párku dávají výrobci – a pak se podívejte do infografiky a nebudete se stačit divit. Za zmínku stojí například různé dusičnany, které můžeme najít také v pyrotechnice nebo v sáčcích pro oteplení rukou. 73 % dotázaných Američanů však věří, že jejich výrobky obsahují převážně maso a žádné antibiotika a hormony.
Na závěr si spravíme chuť několika lokálními variacemi hotdogů: V New Yorku je velice populární košer hotdog se zelím a hořčicí, v Chicagu zase vede hotdog s cibulkou, relishem, papričkami, okurkou, rajčaty, hořčicí a dalšími přísadami, značka: zákaz kečupu. A v Arizoně je trendy tzv. Sonořan, ve kterém najdete fazole pinto, rajčata, cibuli, majonézu, hořčici, jalapeño a párek obalený kusem slaniny. Další recepty najdete dole v infografice.
Zdroj: infographicnow.com
Balení chipsů v obchodě vypadá, že nasytí celou vaši partu, po otevření však zbudou pouze oči pro pláč a vzduchem létají nadávky. O to horší, že tím vzduchem, který na vás z balíčku chipsů vyskočil. V dnešní infografice se podíváme na to, která balení brambůrků se vás snaží ošidit a která už se vyplatí koupit. Za zmínku nejprve stojí to, že se nejedná o „obyčejný“ vzduch, ale většinou o dusík, který chipsy uchovává čerstvé a nepolámané.
Ze vzorku 12 balení chipsů (ne všechny značky však seženeme u nás v České republice) na tom nejhůře byly Cheetos s neuvěřitelnými 59 % obsahu vzduchu – takže si spíše kupujete vzduch než brambůrky. Nejlépe pak dopadly chipsy Fritos, kde byl obsah vzduchu již přijatelných 19 %. Průměrná vzduchová náplň balení ze všech 12 vzorků pak byla 43 %. Na jednotlivé značky se mrkněte do infografiky.
Pokud bychom počítali s tím, že celé balení (i se vzduchem) chipsů stojí cca 40 korun, pak většinou zaplatíte 20 korun za chipsy a 20 za dusík v balení obsažený. Poměr ceny a obsahu chipsů má nejlepší Lays, u nichž dáte 61 procent ceny opravdu za brambůrky. A na závěr pozitivní zpráva: od roku 2015 se množství chipsů v balení zvedlo o 27 %.
Zdroj: twistedsifter.com
Pokud sedíte v kanceláři, doma u oběda či večer v kině a některý jedinec si zívne, je velká pravděpodobnost, že nakonec skončíte u zívání všichni. Jak to, že je tento reflex tolik nakažlivý? A proč vůbec zíváme? Na to nám podá několik teorií dnešní infografika.
Začneme nejdříve od konce – zívání se „přenáší“ nejspíše díky tomu, že jsme empatičtí. Mimo lidí se nakažlivost projevuje i u primátů, a dokonce i u psů. Jiní savci také sice zívají, ale své soukmenovce tím nenakazí. Co je však zajímavé – k řetězení zívání nemusíme ani vidět, stačí i sluchový vjem.
Nyní k různým názorům na to, proč vůbec zíváme. První teorie říká, že zíváme, protože tím pomůžeme okysličit celé tělo. Další, opět spojená s kyslíkem, že se tělo zíváním zbavuje oxidu uhličitého. Třetí teorie už začíná být o něco zajímavější: podle ní je zívání způsob zastrašení případných predátorů a zdědili jsme ho po našich prehistorických předcích.
Předposlední dvě teorie pak souvisí s nudou: jedna říká, že zíváním nám tělo dává najevo, že je potřeba změnit činnost, kterou právě provozujeme, druhá, že jsme zkrátka jenom znudění k smrti. Poslední, současná teorie se pak přiklání k tomu, že zíváním si „ochlazujeme“ (a že je to v tohle vedru potřeba) mozek, aby nám to zase začalo pálit. A co vy, zíváte často? A ke které teorii se přikláníte?
Zdroj: venngage.com
Preferujete dovolenou na horách namísto u moře? Nebo už vás válení na pláži omrzelo a chtěli byste zkusit něco jiného? Pravý čas vyrazit za sousedy na Slovensko, rovnou do Vysokých Tater. V dnešní infografice se podíváme na tipy, kam vyrazit v této přenádherné krajině na výlety.
Rozhodně byste neměli opomenout Štrbské pleso, kam můžete dorazit i lokálním vlakem, o romantické kochání se přírodou tedy rozhodně nouze nebude. Okolí je navíc vhodné pro nenáročné procházky s dětmi. A když už tam budete a chtěli byste vyzkoušet něco náročnějšího, proč nevyrazit na Kôprovský štít – sice to zabere celý den, ale ty výhledy za to stojí.
Na východní straně Vysokých Tater vás pak čeká nejvýše položený štít – Lomnický štít. Počítejte ale s tím, že tam nebudete sami, o tento vrch je také největší zájem. A kdybyste chtěli zpět do civilizace, nedaleko se nachází město Poprad, kde můžete zregenerovat a poté se pustit do dalších túr a výšlapů.
Zdroj: kiskatravel.sk
Nejlepší přítel pracovníků v logistice – to je vysokozdvižný vozík (VZV). V dnešní infografice od společnosti STILL se podíváme, který typ vysokozdvižného vozíku je pro vás ten pravý. Konkrétně porovnáme dieselové a plynové ještěrky s elektrickými VZV.
Pokud chcete trochu ušetřit, pořiďte si dieselový či plynový vozík, ty jsou totiž levnější než elektrické. Navíc se skvěle hodí do exteriérů, mají pořádný výkon a na jedno natankování vám poslouží po dlouhou dobu.
Elektrické vozíky jsou naopak šetrnější k životnímu prostředí (produkují méně emisí) a nejsou ani tak hlučné a náročné na údržbu jako vozíky dieselové a plynové. Baterie se navíc jen tak nevybije – a co jste dali navíc na pořizovací ceně, to ušetříte na provozních nákladech.
Zdroj: still.sk
