Učení mileniála se od způsobu, jakým se vzdělával jeskynní muž, asi dost liší. V dnešní infografice si shrneme celý vývoj výuky a technologií při ní používaných.
Jeskynní muž – kamenem a různými barvivy (třeba krví) si maloval po zdech obydlí, vše si s ostatními předával ústně, a to často pomocí hudby.
Starověké Řecko – zrod soukromého školství plného intelektuálů, kteří se věnovali rétorice, logice, geografii a matematice.
Středověká Anglie – ženy v tomto období měly ve většině případů se vzděláním utrum. Začaly vznikat první univerzity, a to již na přelomu 11. a 12. století.
Viktoriánské období – většina populace už za sebou měla alespoň nějaké vzdělání, ke kterému mohli využívat například i první mechanické kalkulačky. Vzdělání se konečně dostalo i ženám.
Polovina 20. století – blízké našemu vzdělání, počítače však zabíraly celou místnost. Došlo také ke standardizaci vzdělávání.
Nové tisíciletí – notebooky, mobily, internet – vzdělávání nemohlo být nikdy jednodušší!
Zdroj: edtechdigest.com
Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které v životě (ne)uděláte. Předtím než se s vaším protějškem poženete do chomoutu, byste si měli společně odpovědět na následující otázky:
- Jsme vůči sobě upřímní?
- Chceme mít v budoucnu děti?
- Jsme na manželství připravení po finanční stránce?
- Dokážeme si představit, že s protějškem strávíme zbytek života?
- Jsou naše životní cíle stejné?
Pokud jste si na tyto otázky i na další, které najdete v infografice, odpověděli ano, tak jste pro uzavření sňatku jako stvoření a můžete si své ano říct i u oltáře. Na závěr se podíváme ještě na zajímavé statistiky ze světa zamilovaných:
- Muži se nejčastěji žení těsně před 27. narozeninami, ženy se v průměru vdávají po 25 roku života.
- Nejčastěji se bereme z lásky, na druhém konci spektra jsou právní benefity, které manželství přináší.
- A jaký je recept na štěstí v manželském svazku? Společné zájmy, sex a sdílení vykonávání domácích prací. Naopak to, že se neshodnete v politice, není zas až takový problém.
Zdroj: weddingforward.com
Přibližně před rokem vyšla hra od českých tvůrců Kingdom Come: Deliverance a stal se z ní doslova fenomén. Jedná se o jakýsi simulátor středověkého života – ač jde o klasické RPG, nenajdete v něm fantastické prvky jako v každé druhé hře na hrdiny, místo toho budete muset jíst, spát, mýt se, pečovat o svou zbroj, vyhazovat zkažené jídlo, brousit meče… Zkrátka si vyzkoušíte život syna kováře na přelomu 14. a 15. století na vlastní kůži. Není divu, že se již tedy prodalo více než 2 000 000 kopií celosvětově.
Důraz se při vývoji hry kladl na historická fakta: stanete se tedy zrnkem písku v proudu dějin, kdy se s láskou vzpomíná na Karla IV., jehož dědictví se zmítá mezi Václavem IV. a Zikmundem. Podíváte se mimo jiné do Sázavského kláštera, Skalice, Ratají nad Sázavou a hradu Pirkštejn a dalších míst naší malé země, která teď znají lidé po celém světě. Na další zajímavá data se podívejte do infografiky.
Zdroj: eurogamer.cz
Dnes nás nečeká valentýnská infografika, ale podíváme se pár dnů do minulosti – 11. únor byl totiž Mezinárodním dnem žen a dívek ve vědě. Trend je v této oblasti jasný: i když počet docentů a profesorů z mužského spektra populace je stále vyšší než počet docentek a profesorek, poměr žen vůči mužům ve vědě roste.
V rámci doktorských studií je žen o 10 % více, v dalším postgraduálním vzdělávání dokonce o 45 % více. Rovnoprávnost žen se dostala už i do technických oborů, které přestaly být dominantou mužů. Pokud vás zajímá podíl cizinek studujících v Polsku (který bude pravděpodobně podobný i u nás v ČR), podívejte se do infografiky.
Zdroj: stat.gov.pl/en/infographics-and-widgets
Jste spíše psí, nebo kočičí člověk? Dnes se zaměříme na ty, kteří nedají dopustit na méně ochočitelné domácí mazlíčky. Slyšeli jste už o šantě kočičí? Jedná se o rostlinu, která se používá nejen v bylinkářství jako ochucovadlo a léčivka, ale právě i chovateli koček. Kočky se do ní v přírodě totiž díky látce, kterou catnip (anglický název šanty, pod kterým ho najdete i ve zverimexu) vylučuje, choulí nebo listy šanty žvýkají. Ty obsahují látku zvanou nepetalakton, která na kočky stimulačně působí. Proto se jí někdy říká i „kočičí kokain“.
Bohužel jen polovina koček na tuto rostlinu reaguje. A to i přesto, že na světě se vyskytuje více než 250 druhů této byliny. Zakoupit ji můžete ve zverimexu nebo si ji klidně sami doma vypěstovat, není to nic těžkého. A proč ji kočky mají tolik rády? Nepetalakton je pro ně halucinogenní – tím, že se v ní kočky povalují, nebo ji dokonce žvýkají, jsou vlastně „na tripu“. Rauš pak trvá přibližně 15 minut.
Samotné omámení se pak projevuje různě – kočka může být ospalá a v keříku usnout nebo naopak být až přehnaně energická, může nadměrně slintat, takže bude mokrá nejen ona, ale i její okolí. To jsou ty lepší případy. Na druhou stranu jsou leckdy kočky i podrážděné a vrčí na vás, případně dokonce škrábou a koušou, na co přijdou. Catnip ale jinak není nebezpečný, určitě nehrozí ani předávkování.
Zdroj: lifewithcats.tv
