Také znáte někoho, kdo ve škole exceloval v cizím jazyce, ale přitom se do učebnice nepodíval, jak byl rok dlouhý? Možná to bylo díky často kritizovanému vysedávání u počítačových her. A ty spolu se vzděláváním budou tématem dnešní infografiky, pro kterou sesbíral informace web Devnotch.com. Videohry se totiž stávají čím dál více oblíbeným prostředkem ve vzdělávání.
Jaká jsou pro, která by nás měla přesvědčit o užitečnosti takovéto vzdělávací metody? Tak za prvé je to oblíbenost počítačových her – teenageři je zkrátka milují, jistě je budou bavit i s drobnou vzdělávací hodnotou. Navíc je baví pracovat s moderní technikou, do které počítače určitě patří. Díky tomu se budou v hodinách více zapojovat a vzdělávání je bude bavit, což potvrdilo 70 % učitelů.
Největším problémem tohoto typu vzdělávání je jeho malá prokazatelnost – zkrátka není moc studií a ani výsledků, které by výše uvedené tvrzení potvrzovaly. Někteří učitelé tvrdí, že hry jsou sice zábava, ale učení by nemělo být pouze o zábavě. Další učitelé (konkrétně polovina) pak dodává, že problémem jsou také finance, některé školy zkrátka nemají peníze na dostatek počítačů.
Zdroj: Educational Infographics
Možná jste se i vy na střední – někteří možná i na vysoké – škole trápili s nekonečným seznamem filozofů, myšlenkových směrů, proudů, nápadů a pojmenování Jsoucna. Nebo jste studovali obor, který se s filozofií potkával, případně vás filozofická témata prostě jen zajímají. Tak či tak, jistě už jste slyšeli některá z jmen známých filozofů – ať už mluvíme o opravdových klasicích, jako je Platón či Sokratés, Cicero či Aristoteles, či osvícené trojici Hobbes, Locke, Rousseau. Dokážete je ale zařadit k filozofickému směru, do správného období a k jejich současníkům?
Pokud ne, nedivíme se. Také jsme se trápili se všemi -ismy, snažili se pochopit správný náhled na Bytí (neúspěšně) a neustále se učili a zapomínali všechna ta prokletá jména. Ale s dnešní infografikou je všem zmatkům konec – velice přehledně mapuje vše, co je k pochopení filozofie potřeba. Směry, jména, podoby, letopočty a názory, ale také souvislosti a vlivy.
A k čemu že je to dobré, chápat takovou „pavědu“? Z filozofie rozhodně vzešlo několik dobrých nápadů a pomohla k rozvoji dalších věd, proto bychom ji neměli zcela zatracovat. A když nic jiného – vždy můžete svými znalostmi dějin filozofie dělat dojem v baru či diskuzi na Facebooku!
Zdroj – superscholar.org
Základní škole se nevyhneme ani my, ani naše děti. Vzdělávací politika je v západoevropských kontinentálních zemích již po staletí nastavena tak, aby vedle k určitému standardizovanému vzdělání. Jak je to ale v dalších evropských zemích a vůbec ve světě? Kde je nejdelší a kde nejkratší školní den? Jaké nároky má na děti korejské školství a kdy začíná škola v Ghaně?
Dnešní infografika se právě na vzdělávací politiku v základních školách zaměřuje. Proto v ní najdete přehledné porovnání 9 států, které jsou mapovány z hlediska začátku a délky výuky, povinných předmětů, začátku vzdělávacího cyklu a také nejrůznějších zajímavostí. Ve kterém státu byste své dítě nechali studovat a kam byste jej rozhodně neposlali?
Zdroj – StuartMorris.co.uk
Kdy je nejlepší čas učit se jazyky? Možná i vy jste si položili tuto otázku. Nebo se trápíte s tím, že na některé jazykové záludnosti ne a ne vyzrát. Anebo vám jde matematika, ale jazyk neovládáte pořádně ani mateřský. Je ale jedno, na které straně barikády stojíte, dnešní jazyková infografika pro vás zcela jistě bude užitečná.
Prozradí vám totiž to, co jste o učení jazyků dozajista nevěděli. Víte, že za dokonalým zvládnutím cizí řeči stojí dokonce čtyři mozková centra a že jejich činnost je možné změřit hned několika způsoby? Jak se vyvíjela teorie o osvojování si různých jazyků a jak se liší schopnosti učení děti a dospělých? I na to odpoví infografika, která vás naprosto dostane… a možná vám i zvedne sebevědomí. Přečtěte si tedy zajímavá data a pak využijte nových znalostí… třeba k osvojení nějaké další řeči.
Zdroj – Voxy.com
Ať už vás řecké a římské dějiny fascinují či nechávají chladnými, alespoň základních několik faktů o bozích z Olympu se vyplatí znát. Pojednává o nich velké množství klasických i současných děl, často se užívají k nejrůznějším přirovnáním a jiným tropám a v neposlední řadě měli značný vliv i na formování křesťanství. Vznik řecké mytologie, desetiletá válka titánů či velké skutky olympských bohů patří navíc k zajímavým a inspirativním tématům, které je možné využít v nejedné společenské konverzaci.
Myslíte si, že máte skvělý přehled? A tušíte, kdo byl Afroditiným manželem a s kým měla bohyně lásky a sexu nemanželský vztah? Vybavíte si, kdo byl poslem bohů a co si od svého otce přála Artemis? A přiřadíte správně Juno, Ceres či Pluta k jejich řeckým identitám? Pojďte se ponořit do božské řeckořímské historie s nebeskou infografikou přímo z Olympu!
Zdroj – Matthew Barrett
