Určitě jste se už někdy setkali s vyplňováním testu při účasti ve výběrovém řízení. Měli jste při jeho psaní trému? Čeho jste se nejvíce báli? S dnešní infografikou se podíváme, čeho se uchazeči nejvíce bojí při vyplňování tzv. EPSO testů, které používá Evropská unie při výběrových řízeních – samozřejmě lze následující informace vztáhnout na vyplňování jakéhokoliv testu.
Strach číslo 1: nezvládnutí časového limitu. Časový pres není příjemný nikomu; jak se s ním vyrovnat? Jedině praxí – když budete vědět co a jak, strach z nestihnutí testu na vás nebude mít takový vliv.
Strach číslo 2: vypršení času. Narazili jste na těžký úkol, se kterým si nevíte rady? Neztrácejte čas a přesuňte se k dalšímu, nemá cenu strávit 15 minut nad jedním úkolem, když byste mohli za stejnou dobu vyřešit 5 lehčích.
Strach číslo 3: cizí jazyky. Zde vám moc nepomůžeme. Snažte se studovat a používat cizí jazyk i po skončení studia, aby vám v mozku nezakrněl.
Strach číslo 4: početní příklady. Co se týče EPSO kandidátů, ti nemusí být žádní matematičtí géniové. V testech se se užívají jednodušší příklady, jejich principy jsou obdobné – stačí na ně přijít.
Strach číslo 5: strach z neznámého. Strach ze všech strachů nejhorší, využívaný v hororových příbězích dodnes – s čím jsme se ještě nesetkali, toho se bojíme. V rámci testu však lze s tímto strachem snadno zatočit: buďte sebevědomí, vzpomeňte si, kolik takových testů už jste zvládli, a hned vám to půjde lépe od ruky.
Zdroj: eutraining.eu
Napadlo vás někdy, že to, jak se chováte, může být ovlivněno tím, kterou hemisféru více využíváte? V dnešní infografice se podíváme na to, co ovlivňuje pravá a co levá část mozku. Chováte se racionálně, vše si plánujete dopředu a ke všemu přistupujete logicky, s přesností chirurga a realistickým pohledem? Pak u vás převažuje hemisféra levá. Nejspíš také milujete více psy než kočky, že?
Na druhou stranu lidé impulzivní, emotivní, kteří dají na svou intuici a kteří jsou také povětšinou více kreativní, ti využívají častěji pravou část mozku. A naopak preferují spíše kočky. Navíc se dokážou učit i při zapnuté televizi, což „levomozkům“ může lézt na nervy. Ti si maximálně pustí vážnou hudbu; zatímco lidé využívající pravou část tíhnou spíše k rockové hudbě.
Pokud by vás ještě zajímalo, jaký druh učení je pro obě skupiny vhodný, a chtěli byste získat několik tipů, které vám pomohou docílit žádaného nabytí vědomostí, na konci infografiky jich najdete ažaž.
Zdroj: OnlineCollege.org
Dostali jste pod stromeček hromadu knih? Tak tu pro vás máme i my malý dárek: tipy a triky, jak si darované knihy užijete ještě více. Prvním krokem je personalizace – zkrátka to, co čtete, vztáhněte na sebe a svůj život. Čtete naučnou literaturu nebo odbornou studii? Přečtěte si nejdříve resumé, budete ihned vědět, o čem text je a lépe se v něm zorientujete.
Také je důležité ptát se sám sebe na to, co jsem již přečetl, pomůže vám to vše si zapamatovat. Vždy si navíc připravte tužku a papír a piště si poznámky – pokud si říkáte, že to přece nezapomenete, tak vám můžeme garantovat, že zapomenete.
Co jde udělat ještě po samotné četbě? Napište recenzi! Webů, kde se čtenáři knih shromažďují, je nespočet, můžete na nich přispívat svými recenzemi a číst a hodnotit recenze ostatních. A to nejdůležitější nakonec: sdílejte to, co jste přečetli, se svými přáteli, povídejte si o svých zážitcích a pocitech – získáte nejen pohled z druhé strany, ale i spoustu skvělých podnětů a jistě i přátel.
Zdroj: ebookfriendly.com
Znáte to, chcete se naučit něco nového, ale prostě to neleze do hlavy, ať se snažíte sebevíc. Možná je na vině jeden ze 13 důvodů, které nám odhalí dnešní infografika. Největší „rušič“ pozornosti je hluk, ať už se jedná o skupinové učení, které se nedoporučuje, pokud se musíte na úkol hluboce soustředit.
Druhým nepřítelem pozornosti je čerstvý vzduch, respektive jeho absence v místnosti – v patách mu je také vysoká teplota, která také snižuje koncentraci. Pokud nechcete být rozptylováni od úkolu, ukliďte si také pracovní plochu – hned se vám bude pracovat lépe.
Nezapomeňte také na dostatek světla a na pohodlnou židli; když se vám dobře sedí, podáváte také dobré výkony. Pokud ve svém pracovním prostoru nemáte rostliny, určitě si nějakou pořiďte, jsou často spojované s výkonností při učení. Další tipy (zvláště pro učitele) najdete v infografice.
Zdroj: classroomclimatology.com
Chatování a psaní SMS ovlivňuje naši gramatiku – alespoň to tvrdí anglická studie; tzv. techspeak ale ovlivňuje každý jazyk, nejen ten nacházející se na první příčce světových jazyků. Co vše se ukrývá pod termínem techspeak? Je to již zmíněné „smskování“, dále e-mailing, aktivita na sociálních sítích ad.
A v čem je vlastně problém? Takovýto jazyk užívají převážně mladiství na druhém stupni základních škol a na školách středních, ti pak mají problém „přepnout“ zpět do běžného jazyka a techspeak slovíčka, jako jsou známá LOL, OMG a další, užívají i v běžné každodenní komunikaci. A to, že trávíme na sociálních sítích čím dál více času, rozhodně není pro náš přirozený jazyk dobrá zpráva.
86 % studentů uvedlo, že považují skvělý psaný projev za nezbytný pro úspěch v životě, nicméně 50 % z nich uvedlo, že při psaní instantních zpráv nepoužívá interpunkci či správné gramatické tvary. A jaké může mít toto vše důsledky? Přemýšlíme slovy a komunikujeme slovy, pokud se tedy naše jazykové schopnosti budou pod nátlakem sociálních sítí nadále deformovat, utrpí tím i naše myšlení a vzájemná komunikace naživo.
Zdroj: OnlineCollege.org
