Záhada zívání – infografika

Pokud sedíte v kanceláři, doma u oběda či večer v kině a některý jedinec si zívne, je velká pravděpodobnost, že nakonec skončíte u zívání všichni. Jak to, že je tento reflex tolik nakažlivý? A proč vůbec zíváme? Na to nám podá několik teorií dnešní infografika.

Začneme nejdříve od konce – zívání se „přenáší“ nejspíše díky tomu, že jsme empatičtí. Mimo lidí se nakažlivost projevuje i u primátů, a dokonce i u psů. Jiní savci také sice zívají, ale své soukmenovce tím nenakazí. Co je však zajímavé – k řetězení zívání nemusíme ani vidět, stačí i sluchový vjem.

Nyní k různým názorům na to, proč vůbec zíváme. První teorie říká, že zíváme, protože tím pomůžeme okysličit celé tělo. Další, opět spojená s kyslíkem, že se tělo zíváním zbavuje oxidu uhličitého. Třetí teorie už začíná být o něco zajímavější: podle ní je zívání způsob zastrašení případných predátorů a zdědili jsme ho po našich prehistorických předcích.

Předposlední dvě teorie pak souvisí s nudou: jedna říká, že zíváním nám tělo dává najevo, že je potřeba změnit činnost, kterou právě provozujeme, druhá, že jsme zkrátka jenom znudění k smrti. Poslední, současná teorie se pak přiklání k tomu, že zíváním si „ochlazujeme“ (a že je to v tohle vedru potřeba) mozek, aby nám to zase začalo pálit. A co vy, zíváte často? A ke které teorii se přikláníte?

Zdroj: venngage.com