Plastové brčko v koktejlu vypadá nevinně. Je ale třeba si uvědomit, že spotřeba brček je extrémně vysoká. V Evropě se ročně použije 25,3 bilionů brček. V USA dokonce 500 milionů za den. Patří jim i nelichotivé 7. místo mezi nejčastějšími plastovými předměty nacházenými na pláži.
Proč jsou plastová brčka problém?
- Rozkládají se až 200 let.
- Dostávají se do moře a spousta živočichů si je plete s potravou. Až 100 000 mořských živočichů ročně umírá kvůli plastovému odpadu. Za to sice nemohou jen brčka, ale mají na tom podíl.
- Během let se brčka rozpadají na mikroplasty, které ryby a další vodní živočichové konzumují. Pokud jste rybožravci, plastové částečky máte v jídelníčku nejspíš taky.
Prognózy uvádějí, že pokud nenastane radikální změna, v roce 2050 bude v moři více plastu než ryb.
Brčka z plastu mají v EU utrum
Od roku 2021 bude platit zákaz jednorázového plastového nádobí. Nečekejte a jednejte už při objednání koktejlu. Vypijte ho úplně bez brčka nebo zkuste využít kovové či skleněné alternativy. Nezůstávejte jen u sebe a zapojte do bezbrčkové výzvy i své přátele.
Zdroj: infographicbee.com
Ulehnout do hamaku, tedy do do závěsného lůžka, které přiděláte např. mezi dva stromy, je jeden z nejpohodlnějších způsobů, jak si dopřát šlofíka. Využít ho můžete také při kempování – vyhnete se studené, vlhké a nepohodlné zemi a rovněž drobným zvířatům a hmyzu, který se na vás do vzduchu zkrátka nedostane.
Dnešní infografika nám prozradí 9 tipů pro zodpovědné věšení hamaků, aby se váš vytoužený odpočinek neproměnil ve výlet do nemocnice se zlomenou nohou. Určitě si jako první věc zjistěte, jestli je vůbec v místě, v němž se nacházíte, povoleno zavěšování hamaků na stromy. Vyhnete se tak případné pokutě.
Také nezapomeňte na pečlivý výběr stromů, určitě hamak nikdy nepřipevňujte na zemřelé stromy a ani by neměl viset více než půl metru nad zemí. A co je úplně nejdůležitější: při kempování a hamakování se chovejte tak, abyste neublížili přírodě, a pečlivě si po sobě zkontrolujte místo, kde jste přespali; nemělo by vůbec být poznat, že zde byl člověk.
Zdroj: killerinfographics.com
Dnešní infografika bude plná zajímavostí z exotických deštných pralesů. Věděli jste například, že téměř 70 % rostlinných druhů se vyskytuje právě v deštných pralesích? Spolu s nimi tam žije také 50 milionů lidí. Co se týče živočichů, v Evropě máme přibližně 570 druhů motýlů, jenom národní park v Peru jich má cca 1 300.
Že jsou deštné pralesy ohromně důležité, slyšíte neustále, víte ale, proč? Tak například pomáhají stabilizovat klima na Zemi a dodávají jí vlhkost – z deštného pralesu v Amazonii putuje vlhkost až do Texasu. Nicméně deštné pralesy stále rychleji mizí ze zemského povrchu.
Nejhůře jsou na tom Brazílie, Indonésie, Nigérie a Tanzánie. Jaké jsou příčiny? Je to průmysl ať už velkých či malých farem, výstavba silnic, těžba dřeva na papír, těžba energie a také nemalý počet požárů. Jak proti tomu bojovat? Stejně jako se vším, vzděláním a osvětou.
Zdroj: visual.ly
Kdo by si nechtěl zkrášlit své obydlí trochou té zeleně? Navíc to nemusí být vůbec komplikované, jak si ukážeme v dnešní infografice, a také tím můžete prospět svému zdraví. Například pro milovníky pálivých jídel je tu chilli, které zrychlí metabolismus a vy tak snáze spálíte tučná a slaná jídla. Nebo zkuste přidávat aloe veru do pití, snížíte si tak obsah cholesterolu v těle.
Pokud byste také chtěli zlepšit své psychické zdraví, zkuste levanduli, která vám dodá klid, a to hlavně ve spánku, nebo orchidej, která vás zase nabije pozitivní energií a z šedivého dne se tak rázem stane den jasný a radostný. Chtěli byste také mít v pokoji trochu čistší vzduch? Jde to i přírodní cestou, a to pomocí tzv. lopatkovce –schválně vyzkoušejte a dejte vědět svým známým.
A ještě krátce k historii některých květin: věděli jste, že rozmarýn se ve starém Řecku považoval za magickou rostlinu, která zlepšuje paměť? Výše zmíněné chilli zase farmáři v Africe dávali na ploty, aby odehnali slony od své úrody. A na závěr čtyřlístek – víte, jaká je šance, že ho mezi trojlístky najdete? 1 ku 10 000. O Abrahamu Lincolnovi, který jej neustále nosil v klopě, se říká, že tu noc, kdy byl zabit, jej zapomněl doma. Takže pokud čtyřlístek najdete, nikdo ho už nedávejte z ruky.
Zdroj: Visualistan.com
Zdřevnatělé vyšší rostliny, které produkují stovky litrů kyslíků denně – běžně jim říkáme stromy a život bez nich si už ani nedokážeme představit. Umožňují nám dýchání, používáme je pro výrobu i energetiku a obklopují nás takřka na každém kroku, možná jen mimo velká města. Stromy se pro nás staly naprostou samozřejmostí, které nevěnujeme nijak zvlášť velké množství pozornosti. Proto rozhodně stojí za to se nad stromy chvíli zamyslet…
Své o tom vědí i autoři webu tatranskyprofil.eu, kteří se zaměřili na stromovou situaci na Slovensku – a zmapovali ji do přehledné infografiky. V té se tak můžete dozvědět, jaká je celková lesnatost u našich slovenských sousedů, jaký strom se v tamějších lesích vyskytuje nejčastěji či kolik lidí by uživil kyslík vyprodukovaný těmito dřevinami. Prohlédněte si nádhernou grafiku, která vzdává hold přírodě, a zamyslete se nad důležitostí stromů, která v přetechnizovaném 21. století vzrůstá.
Zdroj – tatranskyprofil.eu
